Tenká červená linie

Nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo! Poměrně zajímavě vyvážený snímek ze druhé světové války. Bojové scény se míchají se vzpomínkami, hodně se tu objevují niterní myšlenky vojáků, což dělá snímek zajímavý. Zkrátka Tenká červená linie není tuctový válečný film, je v mnohém zcela jiný, než ostatní a proto mě možná také zaujal. Velkou roli ve výsledném zážitku hraje také hudba, která je perfektní, stejně jako kamera, jež servíruje místy opravdu nadprůměrné záběry. Sestava herců, která se tu sešla, je hvězdná a je dobře, že nezůstane jen u jmen. Líbil se mi snad každý herecký výkon. K nejvyššímu hodnocení chybí málo, ale 4* jsou též dobré. (16.08.2010)

Brát Tenkou červenou linii jako konkurenci Zachraňte vojína Ryana by byla chyba. Oba velkofilmy mají své kouzlo, avšak jsou pojati rozdílně. Zatímco Spielbergův velkofilm jde na to tvrdě hollywoodsky, tedy velkolepě; Terrence Malick se naopak snažil připravit syrovou a v rámci možností realistickou vizi událostí ostrova Guadalcanal a spíš než diváka ohromit velkolepou akcí a patriotistickými proslovy, nechat ho nahlédnout do duší amerických vojáků, kteří museli čelit strachu z válečného konfliktu a jeho následků či rovnou smrti. Malick měl před natáčením tohoto snímku takřka 20ti letou režijní pauzu a prý se v Evropě věnoval přípravám snímku. K ruce dostal velmi bohaté herecké obsazení (a to ještě několik slavných jako B.B.Thorton, Martin Sheen či Mickey Rourke vystříhal) s jejichž pomocí natočil extra dlouhý film, v němž se mu skutečně povedlo skoro až dokumentárním způsobem zachytit tento konflikt. Tento film se vám nepodřídí, to vy musíte k němu dospět, abyste ho plně ocenili...80% (06.08.2014)

Vôbec ma to tak neoslovilo ako napríklad Zachráňte vojaka Ryana. Muzika od Hansa Zimmera je síce veľmi pekná, ale za čo na filme strhávam najviac bodov je tá nezáživnosť. Mne osobne bolo úplne jedno, či tí chlapi prežijú, alebo či zomrú. Bolo mi jedno čo budú robiť, koho odrovnajú, aké mali pocity, proste ma film nedokázal vziať za srdce. Takéto skvelé herecké obsadenie sa len tak nevidí, ale Malick za kamerou všetko len pochová. Keby sa tohoto zmocnil Spielberg, alebo Cameron, bol by to určite iný film. Hudba pri záverečných titulkoch ma ale dostala. Myslím, že to bolo ale už neskoro. (18.01.2015)

Terrence Malick je nenapravitelný poeta. Proto jsem ani v nejmenším nepředpokládal, že by mě výrazněji zaujal. Avšak stalo se, Tenká červená linie s přehledem překonala vše, co jsem dosud s válečnou tématikou viděl. Čím to? Inu, udělejme sumář. Co zaujme nejdříve, je vizuální stránka, které z pozice zapáleného filmového fanouška nelze nic vytknout. Herecké obsazení nejenže si říká o přízvisko hvězdné co do jmen, tak rovněž i co se samotných výkonů týká. Přehršel známých osobností mi, na rozdíl od mnohých kolegů, nevadil, stejně jako stopáž. Ta je zabijácká, přiznávám. Vzhledem k tomu, že v ní jde v podstatě jen o dobytí jednoho kopce na louce, se může 170 minut jevit jako zbytečné mrhání divákovým časem. To by ovšem metráž nesměla obsahovat prvky, které shledávám v konečném vyúčtování za další obrovské přednosti. A těmi jsou Malickova typická poetická intermezza s hlubokými myšlenkami vystihujícími podstatu a (ne) smysl války jako takové. Za doprovodu hudby Hanse Zimmera se tak z Tenké červené linie stává dokonalý válečný epos, jehož hloubka je mnohonásobně větší, než hloubka střelné rány v těle vojáka. (24.07.2011)

Tohle byl první film, na nějž jsem šel dobrovolně do kina a měl chuť z něj odejít stejně, jako to udělala asi třetina lidí v sále. Vydržel jsem. To bylo v roce 1998. Tehdy jsem si říkal, že jsem možná ještě příliš malý sopel na to, abych to rozjímání pobral. Po dvanácti letech jsem se na Tenkou červenou linii odvážil znovu kouknout a ono se nic nezměnilo. Je to prostě takové... DLOUHÉ! Kdyby se vystřihly veškeré vzpomínky a představy hrdinů, mohl by z toho být slušný válečný film. Tahleta přemítání vojáků o životě a smrti jsou i v jiných filmech. Jenomže to, na co jde jiný režisér přes několikasekundové herecké výrazivo, zde Malick natahuje na čtvrt hodiny. Zajímavé je, že Zimmerova hudba patří k mým nejoblíbenějším soundtrackům. (07.08.2010)